Simon's cat

Takže na místě je otázka "Znáte Simon's cat?". Pokud ano a nejste prapodivní bručouni, musí se Vám to líbit! A pokud ne, ráda Vás seznámím.
Simon's cat je v současné době už docela velké množství krátkých vtipných animovaných videí, která vypráví o soužití jistého Simona s jeho kočkou. Tedy... Ony jsou ty kočky dvě, přičemž jedno je koťáko, ale hlavní je ta dospělá. : )
Kde Simon's cat najdete? No jak jinak, než na YouTube. Stačí prostě zadat 'simon's cat' a vyběhne Vám spousta těch to videí.
Jak jsem se k tomu dostala? Popravdě ani netuším... Je to už trošku déle, co tuhle dokonalou věc sleduji. Ale asi to na mě jen někde vyskočilo na YouTube, já na to klikla a má závislot byla na světě.
Proč je to tak skvělé? Protože jsou to sice videa, která mívají maximálně něco přes dvě minuty, ale jsou tak vtipná a úžasná, že prostě potřebujete vidět další! A když mám třeba já špatnou náladu, tak si pár těch videí najdu a hned je to lepší. A to je asi účel. Pobavit lidi něčím tak obyčejným a zároveň neobyčejným, jako je soužití s šílenou kočkou! : )
A má to moc hezkou animaci a naprosto boží zvuky! : D

Takže za mě jen jedno veliké doporučení, jelikož Simon's cat nemá chybu!!!

Pár ukázek:

Tak jo... To už bude všechno. Doufám, že se Vám Simonova kočička líbí! : )
Estrid

4. NDD (nudící den doma)

Jsem jaksi sama doma. Opět. Všichni jsou pryč a já se nudím. Mými přáteli jsou léky, kapesníky, čaje a ovoce. A 'Jak jsem poznal vaši matku'. A internet.
Facebook zarytě mlčí, jelikož jsou všichni ve škole. Ne že bych byla na Facebooku závislá, ale nudící se člověk by bral cokoliv. I Facebook. Který jinak nemusím. Mám ho protože... Ehm...? Asi v tom bude to, že jinak se mi blbě komunikuje s kamarádama. Jelikož mobil mám starý (Což mi vyhovuje. :)) a nepoužívám ho a to nechci měnit.

 

Tak moc krásná písnička! A zpěvačka taky. Obě jsou krásné. Mám Birdy ráda.

SOME PEOPLE JUST NEED A HIGH-FIVE.

IN THE FACE.

WITH A CHAIR.

MADE OF STEEL.

TWICE.

FROM HULK.

ON ADRENALINE RUSH.

Jen aby lidi věděli, že se jim to může stát. Takže ne, už nikdy s nikým, u koho si nejste jistí, radši nechtějte "dát high-five". Jen rada...

Miluju jednorožce. Lidi by měli být víc jednorožci. Nebo aspoň já.

Když se všechno tak trochu pokazí!

No super. Vážně. Tak jsem dneska po třech dnech strávených v posteli jela s mamkou na ORL (nosní, ušní, krční), jelikož mě bolelo v noci a ráno ucho. A řekli mi, že mám počínající zánět ucha a nosních dutin. Dali mi troje kapky (do nosu, ucha a na polykání) a silná antibiotika. Následující týden se nesmím namáhat, nesmím ven, měla bych odpočívat, nejlépe ležet. Do toho ještě migrény, kašel, rýma a škrábání v krku. Nuda a nuda a nuda! Do školy smím nejblíž příští čtvrtek. Něco jako plánovaný sraz se základkou, oslava sestřenčiných narozenin a grilovaní u kamaráda nepadá v úvahu.
Jsem naštvaná! V podstatě... Jelikož se to zase prostě pokazilo, budu toho muset milion dopisovat do školy, budu se nudit a bla bla bla. Nemoci umí být frustrující...! :(
Achjo. Takže tady budu asi spamovat několikrát denně a zaplňovat internet blbinama. No jo, lidstvo to bude muset přežít...!

"Meow...!"

Jak se stále nudím a o lidských moudrech

Pořád jsem doma. Nečekaně. K nachlazení se přidal vysilující kašel a jak se znám, bude tu se mnou ještě dlouho. Holt moje nachlazení bývají vždy horší než u jiných lidí. Jelikož se stále a pořád nudím nudím nudím, tak jsem v jedné mé knížce (Věčný inspiromat) hledala nějaká pěkná moudra do života, průpovídky a takové ty další podivnosti, která stejně pak nikdo neposlouchá a nebere si z nich ponaučení, či tak něco. Zde je jejich přehled.

Zřídka pozorujeme vážnější tváře než při čtení jídelních lístků.
F. Vymazal

Lidé si odvykli modlit se před jídlem. Zřejmě už se vaří lépe.
W. L. Brudzinski

Každý si přeje dlouho žít, ale nikdo nechce být starý.
J. Swift

Dříve jsem míval málo úcty k dospělým. Byl to omyl, člověk nikdy nestárne.
A. de Saint-Exupéry

Žijeme ve světě
Složeném z tabletek
Tabletkou řešíme
Tisíce zápletek
J. Oulík

Pláčeme když přicházíme na svět, ne když umíráme.
J. Swift

Poslední slova:

V nebi budu slyšet.
Ludwig van Beethoven, umíraje hluchý

To je zvláští, vždyť jsem se celou noc kašli cvičil.
Ludwig Borne na lékařovo konstatování, že kašle s obtížemi

Jaká nenahraditelná ztráta!
Auguste Comte

Věřím... Věřím pevně, že v nebi se dá malovat.
Camille Corot

Ani trochu se nebojím zemřít.
Charles Darwin

Netrpím, přátelé, jen existovat mi dělá jisté potíže.
Bernard de Fontenelle

Krmte je, až tu nebudu.
Guiseppe Garibaldi o ptácích za oknem

Otevřete i tu druhou okenici, ať je tu více světla.
Johann Wolfgang von Goethe

Cítím, jak nade mnou rostou květy.
John Keats

Proč pláčete? Myslela jste, že budu žít navěky? Předpokládal jsem, že umírání je daleko težší.
Ludvík XIV. své milence

Promiňte, pane, neudělala jsem to schválně.
Marie Antoinette, když šplápla katovi na nohu

Uvidím naposledy slunce...
Jean-Jacques Rousseau

Myslím, že tuto schůzku budeme muset přesunout na jiné místo.
Adam Smith přátelům

Udělejte z mé kůže bubny.
Jan Žižka z Troncnova

Běda, zdá se mi, že se stávám bohem.
Titus Flavius Vespasianus

Vím, že toho je mnoho a číst to Vám může připadat rochu zbytečné, ale chtěla jsem se podělit. :)
Estrid

Když teda YouTube žije aneb nečti, jestli se bojíš obrázků

Skokana když ještě žije,

ujímá se policie.

Hrabe mi, jelikož jsem kvůli nemoci doma. A to bývá vždy dosti depresivní, tragické, nudné a jaksi nanicovaté. Píšu povídky, poslouchám písničky a učím se na biologii přemlouvám se k tomu, abych se učila na biologii. Cože se mi teda nijak extra nechce. A taky se mi nechce učit matiku a výpočetní techniku. Je to hnus. Fialovej.
Ale jinak to prý nejde, říkají.

V televizi, která se mi po jednom dni už zase zcela příčí, stejně nic nedávají...!!!

Ach ano, Lana je úžasná. Jen mě štve, že když jsem jí začala poslouchat já (Což už je nějakej pátek!), tak byla taková méně známá a něčím lepší. Teď je taková moc... "Mainstream" (Brrr... Zlé slovo!). Na začátku byly doby, kdy jsem řkla Lana Del Rey a všichni na mne jen zírali jako na exota a teď už ne... Né že bych byla ten člověk, co se vyžívá v poslouchání neznámejch kapel a myslí si, že je tak děsně hustej, ale bejvávalo to lepší. 

Imagine Dragons aneb největší pecka mého života! ♥ Fajn, to asi ne, ale stejně... Jsou dokonalí!

Awww...! ♥ Ale Sherlymu sluší víc! :D

Ten pocit, že něco takového by mělo být v seriálu...!!!

Ach Molly. Je boží, i když je k ní náš milovaný detektiv takový, jaký k ní je.

Ano. Ano, protože nepřežiju třetí sérii s knírkovitým mrožovitým Johnem. Ale aby už byla!!!

Och Merline, asi se vážně nudím... No nic, jdu dělat nějaký blbosti, abych zahnala čas. A nebo se učit...! :)))

Estrid

Aspoň nic

Takže jak je vidno, technika se mnou nespolupracuje. Zase a opět. Jako vždy. Tak snad ji ještě přesvědčím a ty fotky sem dám... Ale pochybuju, vážně pochybuju.
Jako menší náhradu přináším několik obrázků animovaných příběhů a tak... Však víte, happy endy a spousta lááásky. ♥

Moře kapesníků a animáky

Hlava mi třeští jako po propařené noci. Kolem mě se povaluje asi milion kapesníčků a v televizi, na kterou normálně výhradně nekoukám, sleduji jednu animovanou pohádku za druhou. Čtu si děsně staré komiksy čtyřlístku z dětství mého táty. Trochu vtipné, že to takhle dělám už od malička... Na stole se poklidně kouří z bylinkového čaje a moje imunita se marně snaží zoatvit.
Ano, jsem nemocná. Nedokáži si představit, jak to se mnou bude vypadat v listopadu, když mi je takhle špatně už v září. Asi nic moc.
Taky jsem asi oficiálně překonala rekord v konzumaci citrónů, jelikož při nachlazení pojídám jeden a druhým. Nebo si je vymačkávám. Už jich mám sice pokrk, ale stejně je miluju. ♥
Ve chvíli, kdy zrovna bezcílně nebloumám po bytě a nebo neležím vyčerpaně na pohovce, si prohlížím fotky na netu a v počítači.
Taky jsem se pokoušela učit, ale s tím, v jakém stavu je moje hlava to je dosti nemožné. Bohužel.
A chvílema si jen tak rýmuju, v hlavě... Uklidňuje mě to, ale občas to jsou vážně nesmysly...! :)

(?)

Skládám si, skládám zbytečné básně,

měkké a poddajné jako Tvé dásně.

 Melanchlie, má drahá...

Obědvám myšlenku na Tvoje boky,
zapíjím vzpomínkou na Tvoje ramena.
V uších mi stále zní Tvé tiché kroky...

Vidím jak odcházíš, zrazena, zlomena...

V hlavě mám obrazy Tvojí šíje,
Tvůj hlas mě ukládá ke spánku.
Mé srdce celý den splašeně bije,
Mé sny již mizí ve vánku...

A taky jsem zase trochu fotila. Jen chodila po bytě a zase zachytávala prkotiny. Z nudy, občas to při nemocích dělávám. Jestli se zmůžu, tak sem ty fotky hodím.
Jo a též jsme s taťkou bubnovali na naše africké bubny a bubínky. Hezky potichu, aby mi neexplodovala hlava.
No nic... To je konec popisování mého nicnedělacího dne.
Estrid